Baking with grandma

Ahojky,

hned na začátek vám musím říct, že jsem ráda, že sedím. Břicho mám nacpané k prasknutí a nemůžu se hýbat. Proč? Protože moje úžasná babička pekla a já byla něco jako ochutnávač a pomocník v jednom. Dělaly jsme spolu svatební koláčky. Nebojte se, nikdo se neženil, ani nevdával. Jenom jsme chtěly překvapit dědu, dneska je totiž Josefka a on je miluje.

Byla to docela (jak se u nás říká) „piplačka“, ale všechno jsme zvládly. Nic se nespálilo a dopadlo to na jedničku. Pochutnal si nejenom děda, ale i celá naše rodina. Ačkoliv jsem zastánce zdravého životního stylu a buchty, či jakékoliv jiné pečené dobroty moc nejím, tomuhle nešlo odolat. Voněly už v troubě a jednou za čas se přece nic nestane.

Přála bych vám je ochutnat, protože pak byste pochopili tu moji nenažranost. Nevím přesně kolik jsem jich snědla, ale dobrá půlka plechu to byla. Možná i víc. Jsem to ale čuník. No, musím počkat až mi to stráví a pak si půjdu zacvičit Jillian.