Cesta k řidičáku-část druhá

Tak už je to oficiální. Našla jsem místo, kde ze mě udělají řidičku. V úterý jsem šla omrknout s kámoškama naši budoucí autoškolu. S majitelem jsme měly domluvenou schůzku, že nám poví co a jak. Stály jsme u té jeho budovy a čekaly. Byly to nervičky, protože ani jedna z nás nevěděla, jak dotyčný pán vypadá. Probíhaly nějaké teorie o tom, že je to a) úchyl, nebo b) model s perfektním tělem. Fakt jsem vděčná za to, že se ani jedna z našich teorií nepotvrdila a k nám přiklusal pohodový týpek okolo třiceti. Usmíval se jak měsíček na hnoji, odpověděl nám na všechny otázky a dal nám přihlášky. Jo a víte co? Dostaneme slevu! Jelikož jsme 4 (3 holky a 1 kluk), budeme platit míň. To se hodí.

Včera začala moje honička po doktorech. Nosím totiž brýle do dálky, tak jsem potřebovala potvrzení od oční. Šla jsem dřív, protože je tam vždycky fronta jako blázen. Byla jsem šestá v pořadí, ale to mi stejně h*vno pomohlo. Čekala jsem 2 hodiny!! Normálně mi rozum nebere, proč tam někteří důchodci oxidují půl dne. Z toho co jsem slyšela, si snad můžou vylít svoje srdce někomu jinému a ne zbytečně zdržovat.

Na druhou stranu mě ale potěšila paní doktorka, když mi vypsala slevu na nové brýle. Ty svoje staré už mám hooodně dlouho a nové se mi hodily jako sůl. Takže návštěva optiky byla víceméně jasná. Hon na oči započal. Probírala jsem se milionem pěkných, ale i zároveň divných brýlích. Bylo to docela těžké, najít ty pravé, které by stály za to. Ale našla sem je! Jupííí. A musím říct, že je miluju♥ Doma je sice budu mít až v pátek, ale už se nemůžu dočkat.

Dneska jsem si jenom skočila pro potvrzení u obvodní doktorky a to už nebylo takové psycho. Jak to, že to někde jde a jinde ne?..Teď už mi zbývá jenom počkat, až to budou mít potvrzené holky a půjdeme si domluvit první lekci.

Děsí mě jenom jedna věc, dost podstatná. Začalo sněžit a z tolik chtěného jara se stává opět ta podělaná bílá srajda. Ani nevíte, jak to potěší :D

Taky u vás sněží?