Cesta k řidičáku-část pátá

Pěkný večer holky,

včera jsem měla svoje první jízdy a hádejte co? Žiju! :D Nikoho jsem nepřejela a ani nenabourala. Ale pěkně popořádku. O půl páté odpoledne jsem čekala u školy na instruktora, který mi slíbil, že mě tam vyzvedne. No co vám budu povídat, větší bobky jsem v životě neměla. Potily se mi ruce a šíleně se mi chtělo čůrat (i když jsem už předtím 2x byla). Mobil mi ukazoval 16:35 a nikde ani noha. Adrenalin mi stoupal a počítala jsem s tím, že sebou brzo švihnu o zem. 16:38 přede mnou zastavilo krásné autíčko (kruci, pořád si nemůžu zapamatovat tu značku) a já nastoupila. Hodina pravdy mohla začít..

Instruktor mě zavezl na jednu odlehlou cestu k řece, kde auta moc nejezdí. Začal mi vysvětlovat, k čemu jsou jednotlivé „čudlíky“, jak zapnout dálkové světla, stěrače, čím si posunout sedadlo a x dalších věcí. Vnímala jsem ho tak na půl, hlavou se mi honila jen jedna věc a to ta, že za chvíli si budeme muset vyměnit místa. No prosím, už je to tady. Otevřela jsem dveře a obešla auto. Ještě mě napadlo, že teď je poslední možnost vzít roha, ale jak by to asi vypadalo. Sedla jsem si na místo řidiče, zapnula bezpečností pás a zjistila, že mi absolutně nevyhovuje poloha sedadla. Sakra jak to říkal? Sáhnout dolů pod sedačku a zatáhnout za nějakou páku. Marně jsem si pokoušela vybavit slova, které mi asi před pěti minutami hustil do hlavy. Doprčic, vždyť tady žádná páčka není? Jakýmsi způsobem jsem škubla sedačkou, která se sice posunula, ale volant jsem si málem zarazila do břicha. „Všechno v pohodě?“ zeptal se mě instruktor, když jsem se konečně uvelebila podle svých představ. Když jsem mu to odkývala, naznačil, abych se pokusila rozjet. Říkal mi přesně všechno, co mám dělat a já se to snažila splnit.

zdroj: weheartit.com

Spojka až na zem, otočit klíčkem v zapalování, zařadit jedničku, sešlápnout plyn a pomalu pouštět spojku-někde tady by měla přeskočit „jiskra“ a auto by se mělo pomaličku rozjíždět. Jenže to bych nebyla já a můj přirozený talent, aby mi všechno hned napoprvé vyšlo. Jiskra nepřeskočila a auto se nerozjelo. Druhý pokus. „Nesmíte tak moc šlapat na plyn“ usmíval se na mě instruktor. „Jo, jasně, tobě se to řekne ty chytráku“ prolétlo mi hlavou. Pravá noha se mi začala klepat tak, že bylo zcela nemožné „lehce“ šlápnou na plyn. „Tak už se rozjeď, ty jedna potvoro“ vřelo to ve mně a hlavou se mi honilo milion nepěkných nadávek. Asi na pátý pokus, kdy už se mi přestala klepat noha, se stal zázrak. Auto se začalo rozjíždět. „No vidíte, že to jde, tak a teď tam zařaďte dvojku“

Jezdila jsem dokola kolem ostrůvku a postupně si zvykala na ten pocit, že jsem pánem situace. Když instruktor zjistil, že by mi tohle šlo, celou situaci ještě ztížil. Musela jsem objíždět obrovské hroudy sněhu, zapínat levý/pravý blinkr a poté i brzdit a následně znovu startovat. To všechno před zraky nějaké místní partičky kluků na kolech, která se tam zničehonic objevila a náramně se bavila mým sledováním. Jeden borec si dokonce opřel ten svůj „křáp“ o moji hroudu, takže mi zničil celou dráhu. „Klidně mu to přejeďte.“ Smál se instruktor a já měla sto chutí to udělat.

zdroj: weheartit.com

„Tady odbočte vpravo, zkusíme si zase něco jiného“. To něco jiného spočívalo v tom, že jsem jela po boční cestě mezi paneláky, kde normálně stály/jezdily auta (naštěstí to nebyl žádný hlavní tah). Musela jsem víc dávat pozor, protože tam pořád jezdil někdo na kole, nebo přecházel cestu. Dokonce mi před koly proběhli i dva psi (málem z nich byly placky), štěstí, že jsem se naučila brzdit!

Jezdila jsem přesně hodinu a půl, za tu dobu si myslím, že jsem se posunula o velký kus vpřed. Naučila jsem se základy a získala jakousi jistotu. Strach zůstal někde za kopečkem a doufám, že tam už i zůstane, protože příště si už prý uděláme výlet někam po HLAVNÍ SILNICI. To bude mazec!

Pan instruktor je hrozně ukecaný pán, ze začátku mi to vadilo, říkala jsem si, přece by neměl rozptylovat řidiče ne? Ale po pár minutách jsem si zvykla a bylo to v pohodě. Pak už mi to ani nepřišlo, kecání za jízdy je nejlepší! :D Už se nemůžu dočkat další hodiny :)