Party until tomorrow

Ahoj holky,
jak už jsem se v minulém příspěvku zmiňovala, sobota byla ve znamení párty se třídou. Aspoň jsem si myslela, že bude. Přijela jsem do města a ještě než jsem se spolu s kámoškou vydaly na onu velkolepou akci, šly jsme k ní domů. Nechala jsem si tam věci na spaní, ještě se trochu zkulturnila a mohlo se jít. Byla už tma, před náma dlouhá cesta (kamarádka bydlí v odlehlejší částí města a šly jsme pěšky) a společnost nám dělala láhev vína. Samozřejmě jsme ji po pár metrech otevřely, protože za prvé jsme měly žízeň a za druhé, střízlivé bysme celou trasu pěšky neušly.

Cesta nám ubíhala asi tak rychle jako víno a ani jsme se nenadály a před náma se objevil klub, ve kterém měla údajně být na skvělá akce. Měla no. Před vchodem stálo asi pět lidí, z toho dvě naše spolužačky. Naivně jsme zaplatily vstup (chlap u dveří nám dal balíček bonbonů a poukaz na popcorn zdarma-aspoň něco) a poté zjistily, že uvnitř je to ještě větší bída než venku.

Asi to bylo tím vínem, nebo šokem, že v klubu nikdo není, ale napadlo nás, že v nedaleké vesnici je pouťová zábava, která bývá jedna z nejlepších v okolí. No jo, ale jak se tam dostat? 10 km není jen tak. Budeme stopovat, navrhla kámoška. Musím podotknout, že tohle by mě za střízliva nikdy nenapadlo, zvláště ne po tom, co se neustále v novinách píše, jak nějací úchyláci znásilnili a zamordovali stopařky. Bohužel ale jiný způsob, jak se dostat na tu akci nebyl. Takže jsme to riskly. A vyšlo to. Zastavilo nám hned první auto, v kterém jela nějaká povedená partička. Že neuhádnete kam jeli? Přesně na tu samou zábavu jak my :D Tohle štěstí není třeba komentovat.

Zábava byla skvělá. Přesně jak se říká-neplánované akce, nejlepší akce. Pařily jsme až do rána a problém nastal až tehdy, když jsme zjistily, že se nemáme jak dostat zpátky. Naštěstí se našla nějaká dobrá duše v podobě bývalého spolužáka od kámošky, který nám nabídl azyl. No neberte to. Ráno nám bylo trošinku trapně, když jsme se potkaly s jeho rodiči. Přece jenom, muselo to vypadat zvláštně, když si jejich syn dovede domů dvě holky. Třešničkou na dortu bylo to, že jsme se i s tím klukem šli podívat na pouť. Bez tureckého medu by to nešlo! A bonus navrch? Jeho rodiče nás pozvaly na oběd a pak nás ještě hodili domů. Fakt se stydím, ale na druhou stranu to byla hrozná sranda :D

sladkosti z poutě/ je třeba doplňovat tekutiny/ památka na nejtrapnější klub