Trouble with love

Ahoj holky,
hlásím se s úsměvem na tváři, protože tenhle týden ve škole je můj poslední. Končíme dřív, protože se přes prázdniny plánuje celková rekonstrukce, výměna oken a bůhví co ještě. Známky mám už skoro uzavřené a už se pomaličku přepínám do prázdninového režimu.

Dnešní krásné počasí mně donutilo vytáhnout kolo a vydat se na dlouhou tůru. Dala jsem si docela do těla, když to tak spočítám, ujela jsem plus/mínus 30 kilometrů. Moje lýtka nadávají a děsí se, co bude příště. Ale fakt jsem na sebe pyšná..i když musím se přiznat, že nastal i jeden moment, kdy jsem měla sto chutí hodit kolo do příkopu a jít zpátky pěšky. Zlobila mě převodovka, mrcha jedna, dělala si co chtěla a na mé požadavky vůbec nebrala ohledy.

Taky se vám chci s něčím svěřit, v sobotu jsem byla s kámoškama na jedné rockové zábavě. Domluvily jsme se, že zapomeneme na všechny kluky a celý večer bude jen o nás! Budeme si užívat a žádná osoba opačného pohlaví nám to nepřekazí. Hrály tam 3 kapely, zpívaly moje oblíbené písničky, takže sem se cítila jako v ráji. Třeba takové Shup Up od Simple Plan v jejich podání nebylo sice nijak světové (originálu nesahali ani po kotníky), ale pařila jsem jako o život. Ke konci zábavy se nám ztratila jedna kamarádka a my jsme ji začaly hledat. Přece jenom, byla sama, trošku připitá, všude kolem plno nadržených úchyláků... Šly jsme kolem laviček, kde sedělo spoustu lidí a najednou na kamarádku, co šla vedle mně zavolal nějaký kluk. Podívala se a poznala v něm bývalého spolužáka, tak šla blíž, mně samozřejmě táhla za sebou. Zjistila, že dobrá polovina těch kluků co tam byla, jsou všechno bývalí spolužáci. Dlouho je neviděla, oni ji očividně taky ne, takže to vypadalo na shledání po 150 letech. Všem mně představila jako svoji nejúžasnější spolužačku a kluci už začali povídat takové ty typické kecy "hmm, tak to máš pěknou spolužačku, taky bych takovou chtěl". Tak slova potěší, ale že bych z toho byla nějaká odvařená, to zas ne. Každopádně začali jsme si povídat a po chvilce jsme zjistili, že máme spoustu společných kámošů a že je to všechno nějak propojené. S jedním klukem jsem si docela rozuměla, byl hezký a cítila jsem se v jeho přítomnosti fajn. Vedle něj už začal jeden jeho kámoš plánovat výlet do kina (prý na seznámení), že vezme kámošku, mně, sebe a toho fajn kluka. Všechno jsme odkývaly a pak si vzpomněly, že musíme hledat kámošku. Rozloučily jsme se a šly. Hned za rohem jsem se začala vyptávat na toho kluka a kámoška se rozpovídala..prý je fajn, šikovný, ale nedávno ho viděla na akci s nějakou holkou v docela zajímavé situaci, takže si mám dávat bacha, abych nebyla zklamaná.

V neděli mně na fb čekala zpráva, od něj. Docela mně překvapilo, že si zapamatovat moje jméno, ale budiž no..:D Začali jsme si psát a celkově nějak vyplynulo, že by to s tím kinem nebyl zase tak špatný nápad. Ale nevím no, po tom co mi o něm řekla kámoška, nevím.. Už párkrát jsem se spálila a nechci ten pocit zažít znovu. Vím, že nemusí být špatný, ale zatím vše nasvědčuje o tom, že je to bad boy (nejhorší je, že právě tyhle typy mně nejvíce přitahují), nechci být zklamaná...jsem z toho nějaká zmatená..achjo. Kino se zdá být neškodné, ale jak se znám, stačí opravdu málo a jsem v tom až po uši.

omlouvám se, dneska to bude bez fotky, potřebovala jsem si vylít srdíčko